Konec státní podpory ohrožuje stovky bioplynových stanic. Část provozů může zaniknout, jiné plánují přechod na biometan
V Česku dnes funguje zhruba 550 bioplynových stanic, z nichž většinu provozují zemědělci – od menších farem přes družstva až po větší holdingy. Po dvaceti letech garantované státní podpory se však řada z nich dostává do situace, kdy se provoz začne postupně nevyplácet. Ke 31. prosinci 2025 končí zelený bonus prvním provozům, které začaly jako první čerpat podporu. Další stanice budou následovat v následujících letech, přičemž nejsilnější vlna ukončování provozu se očekává kolem roku 2030 – v období, kdy vrcholila výstavba bioplynek se státní podporou.
Podle odhadů sdružení CZ Biom může skončit až třetina současných provozovatelů. „Letos skončí dvě až tři bioplynové stanice, v příštím roce pět až šest. Největší vlnu ukončování provozu můžeme čekat okolo roku 2030,“ uvedl Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce. Důvodem je především to, že bez zeleného bonusu je výroba elektřiny z bioplynu dražší než z fotovoltaiky či větru, výkupní ceny elektřiny stagnují a náklady rostou.
Už nyní se objevují první konkrétní příklady provozů, které situace nutí k ukončení činnosti nebo prodeji. Holding Úsovsko loni prodal podíl ve společnosti s několika bioplynovými stanicemi. „Bez zeleného bonusu to není kvůli rostoucím nákladům rentabilní,“ uvedl spolumajitel Jiří Milek. Podobné obavy mají i jednotliví zemědělci. Martin Novák z Obory u Malšic přiznává, že bez podpory by provoz nejspíš musel zavřít, protože už nyní je ekonomika na hraně. Přestavba na biometan pro něj není reálná – nejbližší distribuční soustava je deset kilometrů daleko.
Jan Basař z podhůří Krkonoš prodává asi 80 % vyrobené elektřiny do sítě a část využívá pro vlastní penzion. I on zvažuje, že bez změny podmínek bude muset provoz ukončit. V některých regionech mohou mít uzavírky bioplynek významný dopad – nejen energetický, ale i na systémy cirkulárního hospodaření, kde bioplynky využívají odpadní biomasy a produkují teplo či digestát.
Někteří provozovatelé hledají cestu, jak pokračovat dál prostřednictvím přestavby na výrobu biometanu. Tento zdroj se stává prioritou státu, který chce část dovozů zemního plynu nahradit domácí obnovitelnou produkcí. Od roku 2026 bude navíc spuštěn aukční systém, ve kterém budou výrobci soutěžit o výši provozního bonusu na biometan. Tím by měla vzniknout předvídatelnější a efektivnější forma podpory.
Transformace však není možná všude. Předseda představenstva MJM agro Radomír Šmoldas upozorňuje, že v některých lokalitách nedává napojení na plynovod smysl – jeho podnik plánuje uzavřít jednu až dvě z pěti bioplynek. Podle Jaroslava Vaňouse ze ZD Sloupnice by přestavba na biometan vyžadovala investice v řádu desítek milionů korun, což je nereálné.
Někteří farmáři také upozorňují, že stát připouští možnost výjimky pro malý počet bioplynek, kde je energetická transformace komplikovaná. Ty by za splnění podmínek mohly pokračovat ve výrobě elektřiny se zeleným bonusem – musely by však zároveň modernizovat technologii a efektivně využívat odpadní teplo.
Osud bioplynových stanic v Česku tak bude v následujících letech záviset především na tom, zda se jejich provoz podaří přizpůsobit novým ekonomickým podmínkám a zda se vyplatí modernizace směrem k biometanu. Pro mnohé provozy však bude konec státní podpory znamenat zásadní zlom, který může rozhodnout o jejich budoucnosti.
Začátek formuláře
Konec formuláře
Zdroj: Seznam Zprávy