Česko na jednání ministrů zemědělství EU prosazovalo jednodušší pravidla a větší podporu v boji proti suchu
Budoucnost společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, dopady letošního sucha, konkurenceschopnost evropských zemědělců a dostupnost hnojiv patřily mezi hlavní témata jednání Rady ministrů zemědělství a rybolovu EU (AGRIFISH), které se uskutečnilo 29. září v Bruselu. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Martin Šebestyán, který zdůraznil potřebu jednodušších pravidel, menší administrativní zátěže a větší flexibility pro jednotlivé členské státy.
Jedním z klíčových témat byla podoba společné zemědělské politiky po roce 2027. Česká republika upozornila zejména na nutnost jasně definovat zemědělce a aktivního zemědělce, protože právě tato pravidla budou rozhodovat o budoucím rozdělování podpor. Zároveň odmítla povinné zastropování či snižování přímých plateb bez možnosti zohlednit rozdílnou strukturu zemědělství v jednotlivých členských zemích.
„Za mimořádně důležité považujeme dokončení diskuse o definicích zemědělce a aktivního zemědělce. Podpora musí směřovat k aktivní zemědělské činnosti, zároveň však nesmíme vytvářet další administrativní překážky pro zemědělce ani členské státy,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Významnou část jednání ministři věnovali také dopadům dlouhodobého sucha na evropské zemědělství. Česká republika podpořila požadavky Rakouska, Slovenska, Slovinska a Chorvatska na řešení této problematiky a upozornila na negativní dopady nedostatku srážek a vysokých teplot na tuzemské zemědělce.
„Opakující se období sucha ukazují, že musíme přejít od krátkodobých reakcí ke strategickému posilování odolnosti zemědělství při zajišťování dostupných potravin. Voda musí být považována za strategický zdroj a budoucí evropské politiky tomu musí odpovídat i z hlediska financování,“ zdůraznil ministr Šebestyán.
Česko proto vyzvalo k větším investicím do zadržování vody v krajině, budování vodních nádrží, závlah a péče o zdravou půdu. Současně podpořilo rychlejší a administrativně jednodušší poskytování krizových podpor zemědělcům postiženým nepříznivými klimatickými podmínkami.
Ministerstvo upozornilo také na nepříznivou situaci na domácím zemědělském trhu. Letošní sklizeň základních obilovin je meziročně nižší téměř o 16 %, produkce kukuřice na zrno téměř o 30 % a produkce řepky o více než pětinu. Zemědělci se přitom současně potýkají s nízkými výkupními cenami a vysokými náklady na vstupy.
Dalším důležitým tématem byla dostupnost hnojiv. Česká republika podpořila posílení evropské výroby, zajištění dostupnějších cen energií, rozšíření okruhu dodavatelů a využívání recyklace živin a precizního zemědělství. Dlouhodobá dostupnost hnojiv je podle ministerstva zásadní pro konkurenceschopnost zemědělství i potravinovou bezpečnost EU.
Ministři se věnovali rovněž budoucnosti společné rybářské politiky, podpoře akvakultury a aktuálním nákazám hospodářských zvířat. Česká republika zdůraznila potřebu zachovat odpovídající financování rybářského sektoru a důsledně uplatňovat společné postupy při řešení závažných nákaz.
Jednání potvrdilo, že hlavními prioritami České republiky zůstávají stabilní podmínky pro zemědělce, omezení byrokracie, dostupnost podpory a dlouhodobé posilování odolnosti zemědělství vůči klimatickým změnám.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR